Recenze Žďárského vaku Super Light 2.0 Cover

K pořízení nového bivakovacího vaku neboli žďáráku jsem přistoupil s krátkou, avšak opakovanou, resp. opakovaně špatnou zkušeností s levným pytlem od konkurence. Ten, ač prodáván outdoorovou značkou, se v praxi choval jako igelitový pytel a prakticky dříve, než člověk dopnul zip až nahoru, nohy měl již zapařené. Dokázal se zapařit, i když byl použit pouze jako přehoz (ochrana proti kapající vodě). Tuto laťku tedy opravdu není těžké překonat, avšak ukázalo se, že na českém trhu není mezi membránovými žďáráky zrovna velký výběr.

Prakticky jediný validní výsledek hledání byla trojice žďáráků od české firmy High Point, známé především svým odolným, membránovým oblečením do jakýchkoli podmínek. Za kvalitu se ovšem platí, a tak i jejich bivakovací pytle nejsou, alespoň na první pohled, úplně levné. Jelikož jsou nicméně jedinou běžně dostupnou kvalitní možností na našem trhu, rozhodl jsem se otestovat zlatou střední cestu z celkově tří nabízených, High Point Super Light 2.0 Cover.

Spaní v bivakovacím pytli je rozhodně něco, co málokdo považuje za komfortní způsob trávení noci. Spousta lidí by dokonce řekla, že pokud se tomu lze vyhnout, je lepší to udělat – je to prostě nouzovka. Zároveň ale existuje dobrý důvod, proč ho s sebou mít: kdo se může spolehnout, že předpověď vydrží a nezaprší? Stan je na vícedenní nošení příliš těžký, na nalezení převisu či seníku nelze spoléhat, tarp zase chrání proti dešti a větru jen částečně (záleží, jak fouká a jak je tarp velký, jenže větší = těžší). Ždárák je tedy výborný kompromis. Chcete ho mít na svých cestách přírodou s sebou, kdyby se počasí zvrtlo. Abyste ho ovšem s sebou měli, resp. chtělo se vám s ním “tahat”, musí splňovat tři základní věci:

  1. Být malý.
  2. Být lehký.
  3. Být k něčemu.

K poslednímu bodu se ještě dostanu, hned zkraje je ale potřeba uznat, že body 1 a 2 tento Super Light Cover splňuje perfektně a plně tak dostává svému názvu. Jak je patrné ze specifikace (a ověřeno mou kuchyňskou váhou), pytel váží pouhých 262 g (to je cca jako nějaký velký mobil). I přes svůj velký objem zabírá sbalený prostor asi jako dvoje outdoorové ponožky. Když to řeknu úplně jednoduše: opravdu to není něco, co byste měli problém brát s sebou a měli pocit, že vás to příliš zatěžuje.

Po prvním vybalení je nezbytné se smířit s tím, že takhle úhledný a nepomačkaný už ten žďárák nejspíš nikdy nebude. Při skládání se totiž chová neprodyšně a teoreticky ho sice lze pomalu odspodu skládat a postupně z něj vyfukovat vzduch, v praxi si to ale nedovedu představit takhle dělat kdekoli jinde, než doma v obýváku. Při běžném použití je tudíž odsouzen k tomu, aby byl do přiloženého textilního pytlíku namačkán tak, jak to zrovna půjde. Je určitě dobrý nápad ho pak doma vyndat, vyvěsit a ideálně ho v pytlíku neskladovat beztak může být potřeba ho po návratu z dobrodružství nejdřív vysušit.

Rozbalené rozměry 230 x 97 x 58 cm mohou dávat naději, že se dovnitř vejde kromě člověka ve spacáku i menší batoh. V praxi si to dovedu představit snad jen v případě, že je člověk ultralight hiker, a i tak by to bylo nejspíš nepraktické: pytel totiž nemá žádný podélný zip, pouze jeden příčný v oblasti hlavy. Ten má dva jezdce, což je pohodlné a jednoduché na ovládání; v případě většího zakuklení není problém si dýchací otvor prostě přesunout podle toho, jak se zrovna člověk otočí. Objem žďáráku je velmi přátelský a člověk není nějak sužován. Je ovšem potřeba si vynalézt způsob, jak se dovnitř vůbec dostat, a nejspíš se vzdát návyků typu “rozepnu spacák, uvelebím se v něm a pak ho zapnu”. Vzhledem k absenci podélného zipu se mi jako nejlepší postup jevilo spacák rozbalit, “povléknout” do žďáráku a pak se do toho housenkovým způsobem zasunout. Lze jej sice natáhnout i na tělo ve spacáku, to nicméně vyžaduje pokročilé prvky akrobacie. Úplně si nedovedu představit se do něj dostávat v noci, až přijde nenadálý deštík…

Klíčová otázka ovšem je: splňuje tento bivakovací pytel i bod 3 ze seznamu výše? Má význam ho s sebou mít? Je nepromokavý a zároveň prodyšný? Abych to zjistil, strávil jsem v něm během testování celkem 5 nocí. Při spaní v něm na mě sněžilo, pršelo i foukal (přiměřený) vítr.

Jako izolace proti větru funguje testovaný žďárák naprosto perfektně. Spacáku dodá jistotu, že neprofoukne, a jelikož se zároveň nezapaří, zvýší “komfort” nocování za cenu pouze zvýšených obtíží s manipulací, viz výše. Ani proti sněhu se není čeho bát: dokud nesněží vodorovně a pokud možno ze střídavých směrů, není potřeba se nijak zvlášť kuklit a na nepropustnost žďáráku se lze spolehnout. Pokud se vítr ovšem přece jen divoce točí, pak je třeba řešit obdobný problém jako při dešti – aby nepřízeň počasí zůstala pouze vně pytle, je nutné ho co nejvíc uzavřít.

Jak už jsem zmiňoval výše, díky dvěma jezdcům příčného zipu není problém si nastavit nejen velikost, ale i polohu dýchacího otvoru. Zejména ta velikost je ale hodně o zkušenosti a je potřeba ji přizpůsobit konkrétním podmínkám té dané chvíle. Pokud se nesmíříte s tím, že vám do obličeje bude trochu pršet, foukat či sněžit, je třeba nechat otvor větší a víc se od něj vzdálit – ovšem za cenu toho, že část vydechovaných par skončí ve vnitřním prostoru žďáráku. Jeho membrána toto již bohužel nezvládá plně odvádět ven a tak se zevnitř zapaří. Nemusí to být až takový problém při teplotách pod nulou, jelikož zkondenzovaná vlhkost zmrzne a spacák je pak z vnější strany (typicky na horní straně) omrzlý. Tuto “jinovatku” stačí ráno oprášit a vlastně o nic nejde.

Horší to je při teplotách nad nulou a dešti. Membrána sice zvládá perfektně nepropustit déšť dovnitř, ale vydechované páry v tomto případě kondenzují na “stropě” a voda částečně skapává nebo je otřena spacákem, do nějž má tendenci se vsáknout. Je tedy důležité se co nejméně vrtět, abychom tu vodu sami spacákem nestírali – jenže to se snáze říká, než dělá… Se spacákem z dutých vláken, který si zachovává izolační vlastnosti i vlhký, nepůjde nejspíš o velkou komplikaci. Se spacákem péřovým, zejména bez voděodolné úpravy, bych ale měl už trochu strach, aby k navlhnutí nedošlo. Můj duťák měl vršek povážlivě mokrý… Zároveň musím přiznat, že to bylo poprvé, co jsem se v testovaném žďáráku takto zakuklil a téměř určitě šlo něco udělat lépe.

Co říci závěrem? Bivakovací pytel High Point Super Light 2.0 Cover považuji za super vychytávku, kterou budu vozit vždy s sebou, protože do krosny se prostě vejde. Jeho odolnost proti nepřízni počasí je příkladná. Moje ideální použití bude ve spojení s tarpem tak, abych se do žďáráku musel co nejméně plně uzavírat. Tehdy totiž hrozí riziko zadýchání, a tudíž kondenzace vody z vnitřní strany. Oproti levným konkurentům to je ale naprosto jiná píseň a nebojím se tento bivakovací pytel přesto ostatním doporučit k pořízení. Cena je, vzhledem k jeho vlastnostem, naprosto odpovídající.

Výhody:

  • lehký, malý
  • voděodolný, prodyšný
  • velký vnitřní prostor

Nevýhody:

  • cena (je to hodně peněz, ne drahé)
  • obtížné navlékání/svlékání (minimálně zpočátku)
  • lze ho zevnitř zadýchat

Fotogalerie