Trek Réunion

Vydejte se s námi na Réunion, ostrov jako stvořený pro dobrodružství. Nádherný trek který trvá 8 dní rozhodně stojí za to absolvovat. Trekem Vás provede zakladatel značky HIGH POINT Zikmund Schwarzkopf spolu s manželkou Ilonou Schwarzkopfovou.

Réunion - trek kalderami sopky Piton des Neiges.

Réunion, ostrov jako stvořený pro vaše dobrodružství. Bujné lesy, křišťálové vodopády, úchvatnou horskou krajinu, živá pobřežní městečka a pláže s černým i bílým pískem, to vše a i více vám tento ostrov může nabídnout. Ale nejčastější aktivitou zde je pěší turistika a vícedenní trekking.
Na tomto osmidenním treku projdeme samotným srdcem tohoto ostrova, které tvoří propadlé kaldery kdysi činné a dnes spící sopky Piton des Neiges. Celý ostrov byl kdysi vrcholem této obrovské sopky. Propad podzemních lávových komor později položil základ ke vzniku dnešních tří kalder zvaných Cirques. Jsou to Cirques de Cialos, Salazie a Mafate. Vlastní vrchol Piton des Neiges pak je nejvyšším bodem ostrova s nadmořskou výškou 3070 m a tvoří jakýsi střed této oblasti.

Celý tento amfiteátr nabízí dech beroucí horské scenérie. Je protkaný stezkami, bezednými kaňony a zurčícími vodami a je jako stvořený k tomu, zažít něco mimořádného stranou od civilizace. Pro divokost a nepřístupnost si proto tuto oblast vybrali za své útočiště také uprchlí otroci, takzvaní marrons, kteří jako první tuto oblast v 18. století osídlili. Oblast je místem světového přírodního dědictví UNESCO.
Cestovat budeme od chaty k chatě ve kterých máme zajištěný nocleh se snídaní a večeří. V batohu o váze do desíti kil si neseme spací pytle, osobní věci, oblečení včetně nepromokavého, vodu, svačinu a jiné pro nás důležité věci. Je listopad, tedy období kdy prší méně často. Nás zastihl déšť pouze jednou a to hned první den. Na to se však nelze spoléhat. Jiným výpravám pršelo téměř každý den. A věřte, že tropický liják není žádný deštíček.

1.den -Cilaos zastávka autobusu Le Bloc (1380 m)- Gîte de la Caverne Dufour (2500 m) 4 h↑168 m↓88 m

Trek zahájíme v Cirque Cilaos v městečku téhož jména. Městečko Cilaos se rozkládá v nadmořské výšce 1214 m a svou polohou přímo na úpatí sopky Piton des Neiges získalo pozici hlavního místa turistiky, ale též canoyingu, který lze absolvovat ve třech vyhlášených kaňonech.
Z centra města popojedeme autobusem do zastávky Le Bloc ze které pak již pěšky až do Gîte de la Caverne Dufour ve které strávíme naši první noc na treku. Jedná se prakticky pouze o výstup malebnou krajinou deštného tropické lesa s výhledy do údolí s městečkem Cilaos.

2.den-G.de la Caverne Dufour (2500 m)-Piton des Neiges(3070 m)-G.de Bélouve(1520 m) 5-6 h ↑610m ↓1550 m

Druhý den treku zahájíme výstupem na Piton des Neiges.
Výstup měsíční krajinou nám potrvá kolem 1,5 hodiny. Z vrcholu se nám naskýtá panoramatický rozhled. Pod námi se rozkládají tři úchvatné amfiteátry Cirques de Cilaos, Salazie a Mafate, kterými během treku postupně projdeme.
Poté co se nabažíme nádherné podívané, se můžeme těšit na sestup do prostředí nefalšované tropické džungle.

Během klesání zvolna sestoupíme z pusté vrcholové oblasti bez vegetace do stále více a více zelenější krajiny až do úchvatné divoce bující džungle plné rostlin, mechů, lišejníků a divoce zurčících potoků. Průchod džunglí do kempu Gîte de Bélouve,
kde druhý den přespíme, je nevšedním zážitkem, který je však třeba si zasloužit.

Chůze tímto kouzelným místem je poměrně náročná a krkolomná. Podlézání kmenů a balancování po kamenech a větvích s batohem, abychom se vyhnuli bahnitým místům a tůním naši chůzi značně zpomalí. Záleží však, jak je povrch po deštích zrovna nasycen. Gîte de Bélouve leží na nádherném místě s výhledem do kráteru Salazie.
Strávíme zde klidnou noc v centru divočiny.

3.den - Gîte de Bélouve(1520 m) - vyhlídka Trou de Fer - Hell-Bourg( 950 m) 4,5 - 5 h ↑286 m ↓924 m 

Dnes nás čeká sestup do Cirque Salazie a městečka Hell-Bourg kde přespíme. Nejdříve se však vydáme k vyhlídce do kaňonu Trou de Fer do kterého se řítí 200 metrů vysoký vodopád. Procházíme k vyhlídce tamarindovým lesem.
Tyto stromy jsou typem réunionské endemické akácie. Vlastní podívaná z vyhlídky Trou de Fer je pak zážitek na celý život.
Trou de Fer znamená v překladu Želená díra a průchod tímto kaňonem patří mezi nejtěžší na světě a je opravdovou výzvou. Rozhodně doporučuji zhlédnout film „Trou de Fer“ který vyrobil Pavol Barabáš.

My se však spokojíme pouze s pohledem do tohoto kaňonu a vydáme se zpět do do Gîte de Bélouve, tentokrát mírnou oklikou přes místo zvané Grande Mare. Z Gîté de Bélouve pak již jen sestoupíme do města Hell-Bourg kde přenocujeme.
Převýšení v sestupu je necelých 600 výškových metrů

4.den - Hell Bourg - Aurére (900 m) 4 -5 h ↑450 m ↓1170 m
( na začátku trasy  z Hell Bourg na hranu kráteru Mafate jsme použili veřejnou dopravu.)

Bývalé lázeňské městečko Hell - Bourg obklopují majestátní horské srázy kráteru Selazie a jeho centrum lemují malebné kreolské domy z koloniálních dob, které stojí určitě za zhlédnutí. Tento den si náš trek ulehčíme použitím veřejné dopravy na hranu kráterů Selazie/Mafate. Pěšky je celá trasa velmi náročná s klesáním 1740 m a se stoupáním  1700 m. Časová náročnost pak 10 - 12 hodin. Auty popojedeme na kótu GPS 21.051854S, 55.455087E.
Cestou autem lze spatřit řadu vodopádů. Nejvýznamnější je Cascade du Voile de la Mariée ( Nevěstin závoj ). Z uvedené kóty pak již pěšky do osady Aurére.

Ze společné hrany obou kalder sestupujeme divokou, mlžnou a zelenou krajinou plnou kopců a skalisek, zpočátku místy dosti exponovaně. Před námi se postupně, stále zřetelněji, zjevuje provokativní a výrazně kuželovitý Piton Cabris. Jak sestupujeme níže a níže ke dnu kráteru Mafate, stává se krajina pestřejší zásluhou řady kvetoucích rostlin. To se již ale ocitáme v Îlet á Malheur ve výšce pouhých 840 m n. m.

Zásluhou květů orchidejí, mučenky, vánoční hvězdy, mohutných trsů banánů a dalších exotických rostlin si připadáme jako v Ráji. Pivo značky Dodo z místního bufetu tento pocit Ráje jen umocní.
Po odpočinku, do dnešního cíle nám zbývá asi 1 hodinu, pokračujeme v sestupu do koryta potoka plného lákavých tůní. Po vykoupání zdoláváme posledních necelých 200 výškových metrů do osady Aurére. Je to opět mimořádně příjemné místo na rozlehlé louce plné exotických a kvetoucí rostlin.

5.den - Aurére (900m) - Grand Place - Cayenne (550 m)  3 -4 h ↑445 m ↓790 m

Zpěv ptáků, modrá obloha, vůně exotických květů a stěny Piton Cabris (1435 m) již rozpálené ranním sluncem přímo nad námi. Tak vypadá jitro v Aurére. Přesto se musíme dát na cestu. Zpočátku nezbývá, než použít cestu po které jsme přišli a to až do obce Malheur. Dál je to již premiéra. Cirque de Mafate je ze tří Cirques ten nejdivočejší a nejodlehlejší kout.
Je tak nedostupný, že do něj lze vstoupit pouze pěšky. Veškeré zásobování a případnou dopravu je možno zajistit jen vrtulníky. Žádná auta, žádná města, žádný spěch. Jen vysoké hory, rozeklaná vrcholy skal, hluboká údolí a několik malých osad, které si zachovávají syrově venkovské kouzlo.

Do jedné z těchto osad dnes míříme. Je to místo Cayenne v Grand Place ve výšce jen 550 metrů nad mořem, tedy ještě níže než náš předešlý nocleh, a přesto nastoupáme více než 400 výškových metrů díky chůzi z jedné rokle do druhé.
Procházíme Îlet a Bourse plné nádherných kvetoucích rostlin a s výhledem dál do údolí. Také narážíme na jednoho z mála místních savců, kterým je Bodlín Telfairův.

Právě když dorážíme do cíle, přicházejí místní děcka ze školy, kterou mají dole pod námi hluboko v rokli. Matka každé dítě jemně políbí na obě tváře.
Je to dojemný obrázek.

6.den - Gran Place - Cayenne (550 m) - Roche Plate (1120 m)  5 -6 h ↑1305 m ↓739 m

Ráno je nezvykle rušné. Na malý plácek u obce přistává vrtulník přinášející poštu a vzápětí střemhlav mizí za hranou kráteru. To nás probralo z příjemného ranního rozjímání a vyprovokovalo k akci. Nejdříve je třeba sestoupit ještě níže do rokle, přejít most přes říčku a pak jen vytrvala stoupat příkře až do sedla Breche ve výšce 1293 m n.m. Okolní stěny jsou navíc rozpáleny tropickým sluncem a krajina se tetelí žhavým oparem. Naštěstí v polovině výstupu stojí v Îlet des Orangers bufet.
S chutí se posadíme a osvěžíme vychlazeným pivkem. Po odpočinku stoupání pokračuje až do La Breche - 1293m n. m.
Ze sedla pak jen zbývá sestoupit do Roche Plate kde strávíme noc.

7.den - Roche Plate (1120 m) - Marla (1620 m)  4,5 - 5 h ↑ 855 m ↓ 356 m

Z Roche Plate do Marly lze dojít dvěma způsoby. Po cestě 2R nebo 3R. R2 je delší, náročnější a krajinově zajímavější, při R3 se však nacházejí vodopády. Volíme vodopády, tedy R3. Zbytek tlupy jde po R2.
První polovina tůry až k vodopádům je velmi hezká s výhledy na Piton des Neiges a sedlo Taibit, kterým zítra projdeme zpět do Cirque Cilaos. Nádherné a dramatické jsou rovněž pohledy do kaňonu Riviére des Galets.
Vodopád Les Trois Roches - (U třech skal), je spíše otvor v zemi do kterého spadají vody řeky Galets do kaňonu, kterým tato řeka dál protéká směrem k oceánu. Je to ale působivé místo.

Ještě před  Les Trois Roches stojí bufet s občerstvením. Od vodopádu pokračujeme podél proudu řeky po nevýrazné cestě, která se později začne od řeky vzdalovat a stoupat dosti nezáživnou krajinou dál do obce Marla.
V osadě je dobře zásobovaný bufet.

8.den - Marla (1620 m/) - Col du Taibit (2081 m) - Cascade de Bras Rouge - Cilaos ( 1214 m) 7 h ↑ 990 m ↓ 1480 m

Ráno posledního dne našeho treku je mlhavé a vrcholky hor se jen váhavě prodírají skrze mraky. Během hodiny je však všechno jinak. Než se nasnídáme, je sluníčko opět na obloze. Dnešní den zahájíme výstupem do sedla Taibit. Přechod sedla nám umožní celkem snadno a rychle přejít z Cirque Mafate do Cirque Cilaos. 460 výškových metrů nám potrvá kolem jedné hodiny. Ze sedla se nám naskýtá ničím nerušený výhled do kráteru Mafate a i na druhou stranu do kráteru Cilaos. Hluboko pod námi leží vlastní město Cilaos.

Sestup k silnici je dlouhý, ale technicky nenáročný. Cestou se lze občerstvit v příjemné stánku  Dosažením silnice mezi městy Cilaos a Îlet á Cordes může pro mnohé trek skončit. Jedna ze zastávek autobusu je přímo u vyústění pěší cesty na silnici.
Stačí však jen silnici přejít na druhou stranu, sejít do kaňonu a jím pokračovat pěšky. Odměněni cestou budeme Kaskádou na dně kaňonu.
Cascade de Bras Rouge se nám předvede tryskajícím proudem vody z přírodního koryta a řadou dalších malých vodopádů. Od kaskády stoupáme vlevo do přilehlé stráně.
Naše cesta nakonec vyústí na silnici, která nás dovede na odbočku vedoucí vpravo do města. Popsaný úsek je dlouhý asi 6 km a potrvá nám 2,5 - 3 hodiny.

Během našeho treku jsme prošli srdcem ostrova a navštívili všechna důležitá místa zde a vytvořili si tím ucelený obraz o divokosti této části Réunionu. Ale i přes malou plochu ostrova toho ještě hodně zbývá. Pro vaši ucelenější představu zde ještě ve stručnosti uvedeme i některá jiná místa, která stojí za návštěvu a která jsme navštívili.
Když pomineme nádherné pláže omývané teplými vlnami Indického oceánu, pobřežní městečka s kreolskou architekturou a skvělými restauracemi, muzea, akvária a botanické zahrady a soustředíme se pouze na výtvory přírody pak vybíráme následující.

Piton de la Fournaise ( 2632 m) - aktivní vulkán, který soptí často a s velkou pravidelností. Naposledy v roce 2010. Pěšky lze vystoupit až na okraj kráteru. Samotná příjezdová cesta k vulkánu je silným zážitkem.

La Maido - je jedním z nejúžasnějších vyhlídkových bodů na okraji kráteru Cirque de Mafate na vrcholu hory ve výšce 2205 m. Nabízí nádherné výhledy do Cyrque a mořské pobřeží. Dostupné autem.

 Riviére Langevin - údolí řeky Riviére Langevin se zařezává od pobřeží do místních hor. Místní silnička prochází malebnými vesničkami a kopíruje tok řeky ke Cascade de la Grande Ravine, krásnému vodopádu.

 Jelikož ostrov leží v tropickém pásmu, jsou na něm znát jen dvě roční období - mírná suchá zima a horké deštivé léto. Nejlepší doba pro outdoorové aktivity je duben, květen a září, listopad.

Konání treku - listopad 2015

Vyber si u nás vše co potřebuješ na turistiku a treking


Fotogalerie