Nepromokavost, voděodolnost


Aby materiál dokázal odolávat vytrvalejším vodním srážkám, musí být voděodolný a k tomu je třeba jiných technologií a úprav, než těch, které postačují v případě vodoodpudivosti.

Rozdíl mezi nepromokavostí a voděodolností

Prvním způsobem je nanášení porézní hmoty na vlastní textilii. Tím vznikají tzv. zátěrované materiály, které však nemají tak vysoké parametry jako u následujícího způsobu, ale bývají levnější. Podstatně lepších výsledků se dosahuje tzv. laminací, kdy se nosná textilie spojí s membránou. V případě některých membrán se dnes dosahuje hodnot, které byly ještě nedávno těžko představitelné a to i za předpokladu, že si zachovávají vysoké parametry paropropustnosti. Membrány, které se aplikují na textilie mohou být porézní hydrofobní nebo neporézní hydrofilní.

Schopnost materiálu odolávat vodě se vyjadřuje výškou vodního sloupce, který je tento materiál schopen udržet, než začne bezprostředně vodu propouštět. Většinou se udává v mm vodního sloupce a platí, že čím vyšší sloupec materiál udrží, tím více je schopen odolávat promoknutí.

Aby mohl být oděv prezentován jako nepromokavý, musí být především ušitý z materiálu, který odolává alespoň 2 000 mm vodního sloupce - tak to udává norma. Pro opravdové outdoorové aktivity je však tato hodnota naprosto nedostačující. Pro většinu případů mají smysl hodnoty nad 15 000 mm vodního sloupce. Při outdoorových činnostech je totiž voda do oděvu i vtlačována a to např. při chůzi travou, při prodírání se křovím, odporem vzduchu při jízdě na kole. Také při různých činnostech vystavujeme textilní materiál různým tlakům. Např. při sedu působí na materiál ekvivalent 5 000 mm,  při kleku 12 000 mm a popruhy batohu mohou působit až 18 000 mm. Pro dokonalou ochranu před deštěm při outdoorových činnostech je vhodné tedy volit materiály s výškou vodního sloupce 20 000 mm.

Vodní sloupec je ale jen jeden z parametrů, na který je třeba se při výběru outdoorového oblečení zaměřit. Při výběru se zaměřte také a především na parametr prodyšnosti! V případě nedostatečné nebo žádné prodyšnosti se budeme cítit v oděvu velmi nepříjemně. Brzy bychom náš organismus nebezpečně přehřáli a místo vlhkosti venkovní bychom provlhli vlivem vlhkosti tělesné. Pro outdoorovou činnost by hodnoty prodyšnosti Ret měly být menší než 6, což odpovídá, že materiál je schopen propustit více  než 20 000g/m2 za 24 hod. vodních par.

Závěrem důležitá poznámka. Oděv z toho nejodolnějšího materiálu vůči promoknutí nám nebude sloužit, pokud jeho švy nebudou řádně vodotěsně zataveny. Vodotěsné zatavení opravdu všech švů je velmi náročná součást výroby outdoorových oděvů, která tyto výrobky prodražuje, ale je naprosto nezbytná.