Ománské skalní tajemství

• Proč jste vyrazili do tak zvláštní země?

Po světě jsem už lezl na hodně místech, namátkou třeba v Maroku, Namibii, Grónsku, Jordánsku nebo v Keni. Neobvyklé a zajímavé lokality si vybírám cíleně. Omán je navíc z hlediska lezení dosud “neobjevená” země, kde se ten sport začíná teprve rozvíjet. 

• Mnoho Čechů tam asi ještě nelezlo…

…a ani cizinců. Na skalách jsme strávili měsíc a lezci, které jsme potkali, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Z Česka jsme tam ale první nebyli. Před námi v Ománu lezl už třeba můj kamarád z řady expedic Vašek Šatava. I díky němu jsme teď trochu věděli, do čeho jdeme. Informací o lezení v Ománu totiž zatím moc není. Nedávno vyšel stručný knižní průvodce, ale v něm je popsáno jen pár hlavních lokalit. Něco málo se dá najít i na webu.

• Hodně lidí si asi řekne: “Muslimská země, tam nejspíš půjde o život!”

Omyl, Omán je velmi bezpečný. Jedinou nevýhodou je, že si tam po lezení nemůžeš dát pivo. 

• Jaké jsou tam skály?

To mne právě překvapilo. Před časem jsem lezl v jordánském údolí Wádí Rúm, kde je pískovec, takže jsem ho čekal i v Ománu. Sice nás tam taky čekala podobná pouštní krajina jako v Jordánsku, ale ománské skály jsou vápencové. Přes poledne se rozpálí, jak bys lezl po stěně zapnuté trouby.

• Čím dalším je lezení v Ománu specifické?

Nedostatkem vody, kterou proto musíš tahat všude s sebou. Jednou jsme třeba vyrazili na tři dny, ale nakonec se to trochu protáhlo, i proto, že jsme museli neplánovaně přespat ve stěně. Každý jsme měl tři litry vody, což nestačilo a měli jsme žízeň.

• Kde se v Ománu leze?

Asi nejznámější a nejzajímavější lokalitou je Jebel Misht (2090 m), což byl náš hlavní cíl. Je na něm nejvyšší souvislá stěna na Arabském poloostrově, která má asi osm set metrů. Známý El Capitan v Yosemitech má jen o pár desítek metrů víc. 

• Kolik je v Ománu už vylezených cest? 

S výjimkou Jebel Misht je to lezecky skoro nedotčená země, kde se dá udělat spousta prvovýstupů, na rozdíl třeba od Česka. I proto je Omán lezecky tak atraktivní a má velkou budoucnost. Prvovýstupy člověku trochu polechtají ego, ale to nebyl náš cíl. Vlastně jsme to vůbec neřešili, protože jsme většinou ani nevěděli, co už bylo vylezeno. Lezli jsme prostě cesty, které nám připadaly zajímavé.  

• Kdybych se chtěl na ománské skály vypravit, na kolik by mne exotické lezení přišlo?

Překvapilo nás, jak to bylo levné. Měsíc vyšel jen asi na třicet tisíc korun – včetně letenky, pronájmu auta i jídla. A ománské vízum je formalita, dostaneš ho na letišti.

Fotogalerie