30 let HIGH POINT - Čtvrtstoletí s péřovkou ze Sušice

Jedním z lidí, kteří kdysi spojili život s High Pointem, je Jan Schafhauser (46). Dnešní strážce národního parku Šumava vzpomíná na zarputilost zakladatele značky.

Někdy před čtvrtstoletím jsem pracoval u kamaráda v sušickém cykloservisu. Jednoho dne přišel zákazník, kterého jsem do té doby neznal. Chtěl seřídit kolo. Byl to Zikmund Schwarzkopf st., zakladatel značky. Slovo dalo slovo a nabídl mi práci ve střižně. Nastoupil jsem na podzim 1995 a strávil tam čtyři roky. Do národního parku jsem ze Sušice odešel až na podzim 1999.

Jak se vám pro tehdejší firmu Sport Schwarzkopf pracovalo?

Mohlo by se zdát, že práce ve střižně je monotónní, ale někdy to bylo docela hektické. Hlavně na podzim, kdy si prodejci objednali hodně výrobků ze zimní kolekce. Stříhali jsme látky třeba na 300 bund najednou… Ve střižně jsem byl tehdy s dnešním ředitelem Zikmundem Schwarzkopfem ml. Padli jsme si do noty i proto, že oba máme rádi muziku. Třeba celé dopoledne jsme čmárali na látku střihy, poslouchali hudbu a povídali si. Zajímavé to bylo i v tom, že jsem mohl pozorovat neustálý technický vývoj firmy a zlepšování výrobků.

V čem se to postupně měnilo?

Outdoorové oblečení se vyvíjelo jak kvalitou, tak designem. Do Sušice třeba postupně přicházely japonské membránové látky. Některé kousky z té doby ale používám dodnes.

Vydržely vám čtvrt století?

Ano, třeba péřovka s logem Sport Schwarzkopf, což byl původní název dnešního High Pointu. Koupil jsem si ji někdy v roce 1997. Dneska už se samozřejmě dělají modernější, ale já na tu starou dobrou péřovku nedám dopustit. Je ještě z obyčejného českého šusťáku, ale jak krásně hřeje! Když v zimě vyrážím na šumavské hřebeny fotit, beru si ji s sebou. Prostě takový malý spacák – kdyby bylo třeba, přežil bych v ní v mrazivých horách do rána.  

Co na dnešním High Pointu oceňujete?

Určitě je v tom patriotismus. Jsem hrdý na to, že v Sušici i s mou malou pomocí vznikla tak slavná a úspěšná firma. Zikmund Schwarzkopf st. ji doslova vydupal ze země. Začal od píky, první bundy a spacáky šil doma na koberci. Aby vydělal na šicí stroje, pracoval v Německu v lese s pilou. Sám nevím, jestli bych v sobě dokázal najít takovou sílu a vytrvalost. “Síga” po mně kdysi chtěl vysoké pracovní výkony. Protože jsem spíš pohodář, někdy mi to trochu vadilo, ale zpětně na něm tu zarputilost obdivuju. Dodnes spolu máme skvělé vztahy. A kdykoli obléknu tu starou péřovku, s úctou si na něj vzpomenu. 


Fotogalerie