Natálie Fulínová: Létání v Dolomitech trochu jinak
Jako každý rok jsme sbalili vybavení, naházeli je do auta a vyrazili do italských Dolomit. Většina lidí si pod pojmem "létání v horách" představí paraglidistu vysoko nad údolími. Naše mise je ale trochu jiná.
Zatímco většina lidí si pod létáním představí klasický paraglide, my používáme mnohem menší a rychlejší křídla určená pro speedflying. Ta neslouží k dlouhému plachtění ani hledání termiky. Jsou určena především na cestu dolů. Rychlou, dynamickou a neuvěřitelně intenzivní cestu. Ve vzduchu se pohybujeme rychlostí až 80 km/h a často letíme jen pár metrů, někdy dokonce centimetrů nad zemí. Dolomity jsou pro tento sport jedním z nejkrásnějších míst na světě. Monumentální skalní věže, zelené alpské louky, nekonečné hřebeny a dramatické světlo vytvářejí kulisy, které vypadají jako z jiného světa. A právě sem se každý rok vracíme.
Mrkni na video na YouTube Shorts

Carezza – první zastávka mezi skalními velikány
Letošní expedici jsme zahájili v oblasti Carezza. Krajina kolem masivu Rosengarten patří mezi nejfotogeničtější části Dolomit a při východu slunce působí téměř neskutečně. Skály se postupně zbarvují do oranžových a růžových odstínů a člověk má pocit, že stojí uprostřed horské pohlednice. První dny jsme věnovali seznamování s terénem a hledání nových line. U speedflyingu totiž nestačí najít pouze místo ke startu. Důležité je naplánovat celý let – kudy povede trasa, jaké překážky se nachází pod vámi, kde budete zrychlovat a kde naopak potřebujete větší rezervu. Přestože už byl téměř začátek léta, rána byla překvapivě chladná. Na některých vrcholcích zůstávaly zbytky sněhu a vítr uměl připomenout, že několik stovek metrů nad údolím stále vládnou horské podmínky. V takových chvílích člověk ocení vybavení, které prostě funguje. Moje kalhoty od High Pointu Alpha Lady během celé výpravy schytaly ranní mráz, mokrou trávu i ostré dolomitské vápence a znovu potvrdily, proč je vozím na podobné akce s sebou. Po několika výstupech a letech jsme si znovu připomněli, proč se sem vracíme. V Dolomitech není cílem pouze samotný let. Je to celý proces. Vstávání za tmy, cesta prázdnými horskými cestami, výstup s těžkým batohem, čekání na správné podmínky a nakonec několik minut absolutní svobody ve vzduchu.
San Pellegrino – ticho před turistickou sezonou
Další zastávkou bylo San Pellegrino. Místo známé především lyžařům, které však na začátku sezony ukazuje úplně jinou tvář. Hory jsou tiché, lanovky stojí a většina turistů ještě nedorazila. Právě díky tomu jsme mohli létat na místa, která bývají v létě prakticky nedostupná. Jedním z nich bylo malé horské jezírko ukryté uprostřed lesa. Z výšky připomínalo tmavě zelené zrcadlo zasazené mezi smrky. Přistát přímo u jeho břehu byl zážitek, který by během hlavní sezony nebyl možný. V létě bývá okolí jezera plné turistů, rodin a fotografů. Naše jarní návštěva ale nabídla úplně jinou atmosféru. Ticho přerušovalo jen šumění větru a vzdálené zvonce pasoucích se krav. Nevýhoda brzkých výletů do Dolomit je zřejmá – lanovky jsou zavřené. Každý let si tak musíme poctivě odpracovat. Několik stovek výškových metrů s batohem na zádech není nic neobvyklého a za den podobných výstupů absolvujeme hned několik. Paradoxně právě tato námaha dělá výsledný zážitek ještě intenzivnějším. Když člověk po hodině výstupu rozbalí křídlo na vrcholové louce, pod sebou vidí nekonečné údolí a ví, že za pár sekund poletí, všechna únava zmizí. Každý krok nahoru má najednou smysl.
Když se spojí dvě vášně
Závěr celé výpravy jsme si chtěli zpestřit něčím opravdu výjimečným. Miluju akrobacii na šálách. Miluju létání. Po důkladné přípravě jsme proto vytvořili projekt, který spojil vzdušnou akrobacii s paraglidingem. Zavěšená na šálách pod křídlem jsem se vznesla nad krajinu způsobem, který se jen těžko popisuje slovy. Zatímco se můj tandem pilot soustředil na řízení paraglidu, já několik metrů pod ním prováděla akrobatické prvky zavěšená na šálách. Pod námi se rozprostíralo golfové hřiště a skupinky hráčů, kteří se během své hry stali nečekanými diváky. Jejich překvapené pohledy nám dávaly jasně najevo, že podobnou podívanou rozhodně nečekali. Pro mě osobně to byl jeden z nejsilnějších momentů celé výpravy. Spojení dvou světů, které miluju, do jediného okamžiku. Pocit absolutní svobody, důvěry v tým i techniku a zároveň radost z toho, že můžeme posouvat hranice vlastní kreativity.
Mrkni na video na YouTube Shorts
Proč se vracíme
Každá cesta do Dolomit je jiná. Někdy převažují perfektní podmínky, jindy boj s větrem nebo dlouhé výšlapy. Občas objevíme nová místa, jindy se vracíme na ta, která nám přirostla k srdci. Jedna věc se ale nemění. Dolomity nám pokaždé připomenou, proč létáme. Ne kvůli číslům, rekordům nebo fotografiím na sociálních sítích. Létáme pro ten okamžik, kdy se odlepíme od země. Pro pocit svobody, který nelze koupit ani napodobit. A právě proto víme, že až příští rok znovu sbalíme křídla, naše cesta povede opět sem – mezi skalní věže, horská jezera a nekonečné alpské hřebeny, kde cesta dolů bývá tím největším dobrodružstvím



